Skoro se mi tomu ani nechce uvěřit, ale konečně si můžu v klidu sednout k počítači a sepsat tu pár vět z cesty do Norska, konkrétně na Lofoty a Senju. Cestování poslední dobou bylo celkem komplikované a Norsko se k celé situaci postavilo dost razantně a zavřelo hranice. Proto jsem neváhal a okamžitě využil situace, když se ty hranice zase otevřely.
Úvodem – jen pro upřesnění. V Norsku jsem byl už čtyřikrát a tohle byla moje pátá návštěva. Jednou jsem tu byl díky Land Roveru, který mě pozval na představení nového modelu Velar, to bylo v roce 2017. V ten samý rok jsem do Norska vyrazil ještě jednou a totálně si ho zamiloval. Ve 2018 jsem si postavil dodávku – Plecháčka a vyrazil jsem s ním v létě vlastně na stejný výlet jako teď. V zimě 2018 jsem pak ještě jednou vyrazil jsem Lofoty s tátou a kamarádem Marcelem a v roce 2019 jsem měl podobné plány. Ty bohužel právě kvůli zavřením hranic nevyšly a já začal netrpělivě sledovat, když se ty hranice znovu otevřou.
No a Norsko se v tichosti otevřelo letos v létě pod podmínkou dokončené vakcinace a nebo papíru o tom, že jste tu chřipku prodělali. Já s přítelkyní Anežkou jsme naštěstí už naočkovaní a tak nám nic nebránilo naházet věci do auta a vyrazit. Pro Anežku to navíc byla první návštěva severu Evropy, tak jsem se těšil, až jí to tu všechno ukážu.
Cesta – já s tátou, respektive teda hlavně táta, cestujeme do Švédska poměrně často. Takže už tu cestu máme docela najetou. Většinou jezdíme z ČR směr Rostock, tam se nalodíme na trajekt StenaLine a ten nás vyhodí ve švédském Trelleborgu. Cena za trajekt se strašně mění a jedna cesta se dá sehnat od 60eur do 170eur, podle toho, jak dopředu to objednáváte. Já bych ještě doporučil si přikoupit kajutu. Trajekt jede cca 6h a je fajn se tam v klidu vyspat a nabrat síly na další řízení. Protože vás čeká ještě hoooodně kilometrů. A spát v autě na trajektu nelze.
No a odsud už máte spoustu možností, jak jet na sever. Můj cíl bylo dojet na Senju. Což z Trelleborgu znamená nějaký 2300km cesta a podle map 25h řízení. Je to docela štreka no. Když jsem to jel poprvé sám, vím že jsem Děčín – Senja dal přesně za 48h. Včetně přespávaček a trajektu. Ale to jsem se moc nezdržoval. My jsme to letos jeli poměrně na pohodu. Z Děčína jsme vyráželi v úterý o půlnoci a na Senju jsme dorazili v pátek dopoledne. Zpátky jsme pak jeli z Moskenes trajektem na pevninu do Bodo a pak norskou E6 k Trondheimu a pak směr Švédsko.
Co se týče cestování po Skandinávii, tak počítejte s tím, že to je fakt na dlouho. Ve Švédsku se jezdí max 120kmh a v Norsku se občas dostanete na 100kmh, ale spíš je to furt 80kmh. Je to samá zatáčka a když jedete po norském pobřeží, tak do toho musíte ještě započítat Ferry – tedy krátké trajekty mezi fjordy. V Norsku nemají dálniční známku, ale je potřeba se zaregistrovat na autopass.no a pak vám přijde faktura za placené úseky. Mě takhle z toho poslední výletu přišla faktura na nějakých 1500kč cca. Rychlost bych tu asi taky radši nepřekračoval, prej je to docela drahý. Občas se člověk ale zapomene, tak doufám, že mi nic ještě dodatečně nepřijde.
Pak je tu cena za naftu. Ta se tu tak různě pohybuje od nějaký 35-45kč/l a je to asi nejdražší položka z celého výletu. S tím ale člověk nic moc neudělá. My jsme letos dali necelých 6.000km, průměrná spotřeba se nám zastavila na 9l na 100km. Takže kdo chce, tak si to tak nějak můžete spočítat. Já se přiznám, že to raději moc sčítat nechci. Chápu ale, že spoustu z vás ta cena zajímá. Nicméně je tu tolik proměnných, že to podle mě nemá moc smysl.
Auto – nám se letos povedlo jen tak tak pořídit skoro novou VW Californii Ocean, rok 2019 v tý nejvyšší výbavě. Což znamená auto s kuchyňkou, zvedací střechou, markýzou, venkovní sprchou, stolečkem, otáčecíma židlema atd. Na tenhle výlet je to absolutně ideální auto. Není to velký, jede to dobře a relativně levně. Je to pohodlný a máte tam skvělej komfort. O tomhle autě jsem se rozpovídal v rychlym videu u mě na IGTV, tak na to kdyžtak mrkněte. Nicméně tohle byl asi můj poslední výlet dodávkou, protože až se vrátím do ČR, tak už asi budu mít ready svoje vlastní auto. Ale o tom až příště :)
Přespávání – Skandinávie je zatím ještě ráj pro autokemping. Spát se dá víceméně kdekoliv a oproti tomu, co se děje u nás v Evropě, je to fakt totálně boží. Lidi jsou tu slušný, je tu milion různejch plácků, kde můžete zastavit. A dokud nevidíte vysloveně ceduli s nápisem Private nebo zákaz kempování (ty jsem viděl asi 3 za celou cestu), tak můžete opravdu zastavit a přespat skoro všude. Samozřejmě v rámci zdravého rozumu. My vlastně spali 12 nocí v autě a z toho jsme si jen na 2 noci zaplatili „kemp“, abychom měli teplou sprchu a nebo nějaké strategické místo pod kopcem. Za jeden kemp to bylo tuším 300NOK a za druhý 200NOK na noc. Jinak jsme za parkoviště neplatili. Jen opět apeluju na všechny, co takhle jezdí a autokempují. Chovejte se slušně, nedělej nepořádek, hluk. Uklízejte po sobě a buďte ohleduplný. Strašně se bojím, že ty restrikce skrz spaní v autě přijdou i sem na sever a to pak budem mít uplně po prdeli. Z toho, co se stalo v ČR, Rakousku, Německu atd je mi fakt smutno.
Ale zpátky k výletu. Za celou dobu jsme tedy krom těch dvou kempů neutratili ani korunu za ubytování a auto nám bohatě stačilo. Když jsme chtěli sprchu a nechtěli jsme do kempu, tak jsem prostě jen ohřál vodu a nalil ji do přenosné sprchy. Nedávno jsem dával odkaz na Instagramu – takže kdo to nestihl, jeho chyba. Máte mě víc sledovat :D Jinak voda jako taková se dá doplnit skoro na každé pumpě a nebo jsou na to většinou i značený parkoviště. Takže o vodu vůbec žádná nouze nebyla.
Co vidět – no a teď k tomu, co tady vidět. Tady nahoře jsou takový tři dominanty – Senja, Vestarály a Lofoty. Senja je nejvíc na sever a je taková turisticky ještě poměrně neobjevená mi příjde. Jsou tu nádherný kopce a když vám vyjde počasí, tak i boží výhledy. Já měl na Senju štěstí posledně a vyšlo mi to tu skvěle. Letos bohužel počasí moc nepřálo a tak jsme z toho moc neměli. Proto jsme se vydali rovnou na Lofoty a vynechali jsme i Vesterály. Ty jsou taky fajn, ale je to poměrně zajížďka. Lofoty jsou obráceně poměrně už dost turistický a je tu o poznání víc rušno, víc karavanů atd. Ale ono se není čemu divit. Je to tu prostě nádherný.
Já už tu pár kopců vyšel a sešel a napíšu vám sem jejich názvy. Na druhou stranu tady ničím neuděláte chybu a furt mi příjde, že nejlepší si to tak nějak objevit po svym. Nemluvě o tom, že jestli chcete jet až sem, tak už byste měli být trochu zkušenější v tom cestování. Přeci jen to není výlet do Krkonoš :) Tak či tak doporučuju stáhnout mapy.cz a tam hledat turistický cesty (ty čerchovaný, hnědý), které vedou na vrcholky. Na Lofotech ať vylezete kamkoliv, tak to vždycky bude paráda. Tak se toho nebojte a objevujte.
Moje tipy jsou:
Senja:
– Heste trail
– Segla
– Husfjellet
– Ersfjord Beach
Lofoty:
– Henningsvær
– Festvågtind
– Uttakleiv beach/kemp
– Mannem
– Ryten
– Reine/Hamnoy
– Reinebringen
– Å (ano, to je název vesničky :D )
Ale jak říkám, je tu toho milion a tohle jsou spíš ty známější místa no. Jinak většinou kolem nich je nějaký pěkný místo i na přespání atd.
Fotovýbava – já si letos vezl dva batohy. Everyday backpack 30l se kterym jsem chodil na tůry a Travel backpack a v něm jsem měl všechny kabely, nabíječky a věci, který jsem si nebral zrovna na kopec, jako třeba objektivy nebo náhradní foťák. Na kopec jsem si nejčastěji bral A7rIV + 70-200GM, 12-24GM, 35GM, 50GM, náhradní baterky, foukátko, filtry a stativ. Plus samozřejmě suchý oblečení, vodu, sváču. No a ten baťoh se fakt pronesl. Ale byla to klasika. Jednou jsem si nevzal stativ a zrovna jsem ho potřeboval. Takže asi tak.
Hikování – počítejste s tím, že tu jde z 0 metrů nad mořem do výšek 400m – 900m a jsou to docela náročný stoupačky. Takže to nepodceňujte, mějte pořádný boty, vodu, oblečení … Fakt to není prdel a spousta lidí to tu už bohužel odneslo.
Postřehy – když sem pojedete takhle v létě, tak počítejte s tím, že jste nad polárním kruhem a že je tu celej den – i v noci, světlo. Hodně světla. My třeba chodily na hiky až kolem 8-9 večer a vraceli jsme se kolem 2 ráno. Trochu se vám tu ten režim změní no. Ale je to fajn. Co se týče přejíždění – všechno je tu daleko. Ono se to nezdá, ale třeba jen ze Senjy na Lofoty je nějakej 450km a cca 6-7h jízdy. Tak s tím počítejte. Rozhodně to není výlet na pár dnů. Opravdu jen cestou tam strávíte minimálně 2 dny a to samý cestou zpátky. A na tu zpáteční cestu bych doporučil si vyhradit spíš 4 dny a vzít to po norském pobřeží, po E6 na Trondheim a pak třeba Alesund, Geiranger, Trollstigen atd. To je zas takový uplně jiný Norsko.
Závěrem – my jsme si to s Anežkou dali letos hlavně jako takovou aktivní dovolenou. Já ani moc nefotil. Původně jsem teda myslel, že udělám aspoň video, ale ani to se mi nepovedlo. A jakmile jsme přijeli nahoru na Senju a Lofoty, tak jsem v podstatě už nic nenatočil a jen se kochal. Ale užili jsme si to a vezeme si spoustu zážitků, na které budeme ještě dlouho vzpomínat. Nejhorší na tom ale je to, že už při odjezdu z Lofot vám to v hlavě šrotuje, jak to udělat, abyste se vrátili co nejdřív. Protože prostě na to cestování, kempování atd je to tu jak dělaný. No … já to teďka píšu na takovym našem záchytnym místě ve Švédsku a povim vám, že se mi domů vůbec nechce. Ale musim :)
Doufám, že se Vám článek líbil a pokud se Vám třeba líbí moje úpravy fotek a nebo to, jak fotím, můžete skočit ke mně do eshopu a koupit si buď kurz focení a nebo presety pro Lightroomu a mít podobný fotky, jako já. Děkuju moc za pozornost a budu se těšit u dalšího článku.
PS fotek mám ještě pár v zásobě, tak pak možná udělám samostatnou galerku :)
Díky za super článek.
Až se Norci uklidní, je sever Skandinávie na prvním místě travel bucket listu a tenhle článek mě v tom jen utrvdil.
Super článek, fotky, všechno 👌
Výborně napsané, ještě bych četla dál ale už není co :) fotky nádhera . Díky