Druhý dech

Rok co rok zjišťuji, že nejvíce fotím od září do prosince. Zřejmě je to dané tím, že v těhle měsících je lepší světlo na focení, stromy se zbarvují, jsou ranní mlhy atd. Dost tomu pomáhá i konec cyklo sezony a volnější víkendy.

A letos tomu nebylo jinak. S příchodem září mi opět přibývají fotky na disku. Letos to ale není jen díky ročnímu období. Zjistil jsem, že když už mě focení nebaví, nemám nápady a nejradši bych se na to vyprd, tak mi vyražený dech vždy vrátí nová foto technika. Určitě si teď říkáte, že to není zrovna nejlevnější způsob jak se namotivovat. Souhlasím. A můj stav účtu by vám to potvrdil.

No ale zas za co jinýho ty vydřený kačky utrácet že jo? Člověk si musí umět udělat radost :) A co že jsem si to pořídil? Po předloňské zkušenosti s Canonem 6D mi to nedalo a šáhl jsem po bazarovém Canonu 5D III. Samozřejmě, že na samotné tělo bych toho moc nenafotil, takže jsem musel vymyslet i objektivy. Za nové kousky jsou ty ceny nekřesťanské a tak jsem i skla zkusil vzít bazarová. Byla to pro mne novinka. Co se tý fototechniky týče, tak jsem většinou byl na straně prodávajícího. Ale zkusit se má všechno.

Nechtěl jsem dělat kompromisy a tak jsem šáhl po kombinaci skel od Canonu. Konkrétně 16-35L f/2,8 II a 70-200 L IS USM f/2,8. A dobře jsem udělal. U Olyho jsem byl zvyklý fotit pouze na pevná skla, předvším kvůli výsledné kresbě a hlavně nižší hloubce ostrosti. U fullframového formátu si člověk ale může dovolit šáhnout po zoomu. Je pravda, že „odměnou“ mu je několik kilogramů navíc. Ze kterých vás po celém dnu focení celkem i bolí prsty. Ale dá se to vydržet.

Koupí 5D jsem si tak trochu splnil klukovský sen. Tenhle model je na trhu už poměrně dlouho. Konkrétně třeba to moje tělo je z roku 2012. Nemá wifi, nemá gps, nemá filtry a bůh ví co ještě. Ale ostří pekelně rychle, křížovejch bodů má dostatečně. Funguje mi s ním blesk Yongnuo a odpaloveče z Ebaye, který odpalují blesk i na 30m a hlavně se synchronizují až na 1/8000s atd. Jasně, dynamickej rozsah není tak dobrej jako třeba u levnějšího 6D nebo u jiných novějších modelů konkurenčních značek. Ale v poměru cena výkon mi zatím prostě vychází nejlíp. 

Tím, že jsem pořídil tenhle stroj se mi opět otevřely nové možnosti, nové nápady a hlavně se mi vrátila chuť fotit. A tak fotím. Harddisk plním samozřejmě spoustou odpadu, nepovedených fotek. Neostrých fotek. A hlavně špatně naexponovaných fotek. Ano, elektronický hledáček, na kterém vidíte hned, jak bude fotka vypadat, tu taky není. A jelikož si na to člověk zvykne rychle a zapomene řešit fotografii tak jak by se měla, tak to převyknutí na expozimetr (to je to dole, -3 … -2 … -1 … 0 … 1 atd) chvíli trvá. :) O to větší radost pak ale máte, když se vám fotka v protisvětlu podaří.

Dost keců. Pár fotek z posledních dnů dávám do galerky. Jestli jste to dočetli až jsem, tak budu rád za váš komentář. Třeba to máte podobně a podpoříte mě v mé úvaze o „chytání druhého dechu“. Taky by mě zajímalo, jestli vám fotky přijdou jiný, stejný, horší? Jo a jestli chcete vymyslet nějaký společný focení, máte pěkný auto nebo tak něco, tak pište! Rád si zafotím ;)