Madeira 20/21

Ty jo, kde začít? Vůbec nevim. No ale zkusím to vzít ze široka. Rok 2020 byl takovej … no řekl bych dost jinej než roky předešlý. Pro někoho horší, pro někoho lepší. Ale to je asi jedno. Tak či tak mi v tomhle roce padlo dost cestovatelskejch plánů a byl jsem z toho trochu takovej přešlej. A chtěl jsem s tím něco udělat. A pak jsem si vzpomněl na Madeiru …

Byl jsem tam na podzim 2019 a strašně se mi tam líbilo. Viz video z tohohle tripu, kdy jsem tam vyrazil sám na pár dnů. A už tehdá jsem si slíbil, že se tam určitě vrátím. A tak jsem omrknul, jak se věcí mají skrz cestování VS co-viď. A zjistil jsem, že do spoustů destinací to vlastně není až takovej problém. Jasně, musíš si udělat test, že jsi morous. Teda, že jsi negativní. Ale pak už je to relativně v pohodě. A tak jsem si řekl, že přes Vánoce a Silvestr prostě budu na Madeiře.

Od léta jsme navíc s Meg plánovali různý vejlety, který nám právě dycky padly kvůli uzavírání hranic atd. Většinou teda cestuju spíš sám, ale přes ty Vánoce a celkově těch 14 dnů, už je lepší bejt ve dvou. Tak jsme to hecli. A dobře jsme udělali. :)

Ale zpátky k tomu cestování. Na Madeiru byl povinnej test na covid, max 72h starej. Letělo nám to 20/12 v neděli, tak jsem si skočil v pátek 18/12 na šťourání v nose a netrpělivě čekal, jestli budu negativní. S výsledkem si dali docela na čas a musím říct, že to fakt byly nervy. Ale dopadlo to negativně, takže dobře. Na letišti jsme pak jen ukázali potvrzení, že nejsme bacilonosiči a mohli jsme nastoupit do letadla. Jen to teda ještě chtělo mít QR ze stránek madeirasafe.com, kde vyplníte formulář a nahrajete certifikát z testu. To jsme nějak nevěděli a rychle jsme to udělali v letadle. Na Madeiře Vás pak nasměrujou do fronty lidí, kteří tenhle QR kód maj, nějaká paní si ho naskenuje, kejvne hlavou, že dobrý. A vy jste oficiálně na Madeiře. Jinak letenky jsme brali přímo na smartwings a byl to přímej let, cca 4,5h :)

No a Madeira a koronavirus. Je to podobný jako u nás – ve vnitřních prostorách musíš mít roušku, když je třeba na ulici hodně lidí, všichni maj roušku. Jinak pohoda. Restaurace fungujou, hotely fungujou. Mají skvělej systém třeba na snídaně – vybereš si okno, kdy chceš mít snídani, paní tě usadí ke stolu, dostaneš takový kleště se kterejma si jdeš nabrat jídlo a vlastně na nic nešaháš. Vajíčka ti naloží číšník, abys nešahal ty věci, ve který to je. A je to vyřešený. U stolu si sundáš roušku, najíš se, nasadíš si roušku a jdeš pryč. Jednoduchý, nikdo s tím neměl problém a všechno mohlo fungovat. Proč to nejde u nás? Toť asi vše k týhle chřipce.

Když jsem byl poprvé na Madeiře, tak jsem se skrz cestovatelskyobchod.cz seznámil s ředitelem hotelu Aquanatura Madeira v Porto Moniz. Těm jsem tam už posledně něco nafotil a natočil a byl jsem domluvenej, že můžu dát vědět, až tam pojedu příště. Tak jsem dal vědět a zase z toho vypadlo nějaký focení/práce pro mě, ale výměnou za lepší cenu na ubytování atd. Navíc nám pobyt rozdělili na dva tejdny – první tejden v Santaně v nádhernym hotelu Quinta do Furao a druhej tejden právě v Porto Moniz v Aquanatura Madeira.

Takže to by bylo k ubytování. A teď k ostrovu. První co bych chtěl říct je to, že ostrov přejede z jedný strany na druhou do hodiny a půl. Tzn. je fakt malej. Sever ostrova je divočejší, velký útesy, velký vlny, člověk si tam připadá jak u Pabla Escobara. Jih je víc takovej zalidněnej, turistickej. Je tam lepší počasí, víc se tam koupe. Východ ostrova je známej díky Ponta de São Lourenço, což je takovej jakoby poloostrov, kde je za a) krásnej východ sluníčka – strašně snadno dostupnej. Je tam krásnej trek a vypadá to tam uplně jinak než na zbytku ostrova. Tohle je určitě místo, který musíš vidět a dá se tam strávit celej den.

Já osobně mám raději severo-východ a severo-západ. Severo-východ je právě v okolí Santany. Nad Santanou jsou krásný levády – například Levada do Caldeirao Verde, kde je vodopadá, kterej se mi nepovedlo najít. Ale někde tam je :D

Ze Santany jsme to měli 20minut na Balkóny. Což je vyhlídka pod Pico do Arieiro (druhý nejvyšší vrchol na Madeiře) a hlavně tam jsou už celkem naučený madeirský pěnkavy, který se nechaj krmit z ruky. Jen prosím je nekrm rohlíkama atd, ale zrním. To ale asi nemusím zmiňovat, že ne? No a až se budeš vracet, tak půjdeš kolem hospůdky u silnice, kde si musíš dát beef on skewer. Totální gastroporno a na celym ostrově to tady chutnalo nejlíp.

Z Balkónu je to pak relativně kousek právě na to Pico do Arieiro. Skvělý je, že vlastně až na vrchol vyjedeš autem. A tam teprve začíná ta pravá sranda. My tam jeli s Meg asi hned druhej den. Protože jsem věděl, že když tam vyjde počasí, tak je to prostě něco nepopsatelnýho. A měli jsme štěstí – vyjeli jsme nad mraky a měli jsme krásně slunečno. Od parkoviště vede takovej trail po hřebenech, kterym se dá dostat až na Pico do Riuvo, což je nejvyšší kopec. To je ale trek na celej den, tak bacha na to. My jsme se pohybovali jen na první části a prostě si jen užívali ten moment. Ten pocit, kdy jsi přesně na úrovní mraků, sem tam přes tebe nějakej přejde a sem tam se odkreje kus ostrova. Krajina vypadá jak někde na Makču Pikču a do zad tě hřeje sluníčko, přestože je 22. prosince … To je prostě nejvíc. Takže to bychom měli další důležitej bod, co je potřeba vidět.

No a pak se nám blížil štědrej den. To jsme si řekli, že to pojmem netradičně a vyrazili jsme na trek kolem 25 fontes – což je takový údolíčko, kaskádovitý, kde jsou levády a strašně moc odboček, trailů a vodopádů. Já to poprvé šel v žabkách a to nebyl moc dobrej nápad. Tentokrát jsme se na to připravili a našli jsme skvělej vodopád. Jinak záměrně u některejch míst nebudu dávat přesný názvy ani gps lokace. Myslím, že to objevování a hledání je na tom cestování to nejhezčí a já o to nechci nikoho ochudit. :) Chvíli jsme tam pochillovali a pak se vydali zpět na hotel Quinta do Furao, kde nás čekala štědrovečerní večeře v jejich vyhlášené restauraci. A to teda byl taky velkej zážitek. Několik chodů, ochutnávka vín, skvělá atmosféra … Za mě rozhodně Vánoce, na který asi nikdy nezapomenu.

25. prosinec pro nás začal trochu později, protože jsme po tom víně byli krapet společensky znavení. Mimochodem na ten štědrej večer se přihnala fakt brutální bouřka. Což pro mě byl taky velkej zážitek, protože prostě bouřku na štědrej večer chceš. No a toho 25. to tak pak taky vypadalo. Na cestách tekla voda, pár tunelů to uplně odstavilo a jedna vesnička to schytala fakt fest. Naštěstí se jim to všechno povedlo relativně rychle dát dokupy a za pár dnů se dalo zas všechno projíždět.

Nám pomalu končil první tejden v Santaně a kvůli krapet horšímu počasí jsme si ho spíš pořádně užívali v okolí hotelu. Sauna, hraní žolíků u krbu, bar … To byly prostě lákadla, který prostě v tom dešti byly celkem neodolatelný. Navíc jsme sem jeli hlavně nabrat síly na novej rok a rozhodně nebylo v plánu každej den nachodit x kilometrů. A musím teda říct, že jsem to po tom roce 2020 fakt potřeboval a tohle vypnutí mi přišlo fakt vhod.

Ale samozřejmě jsme nebyli jen na hotelu, byli jsme se mrknout v hlavním městě Funchal. Kde jsme si to trochu prošli, dali nějakou baštu atd. Ale ani já a ani Meg na tenhle druh turistiky moc nejsme. Takže jsme si tím odškrtli návštěvu velkoměsta a stačilo nám. Nicméně Funchal a nebo třeba přilehlé Santa Cruz, jsou fakt krásný a jestli tě třeba baví zkoušet místní kuchyni atd, tak se tady fakt vyřádíš.

Na druhej tejden jsme se přesunuli na server do Porto Moniz. To je známý svejma nature swimming pools, což jsou přírodně vytvořený mořský bazény. Akorát byly zrovna tak velký vlny, že se moc bazénovat nedalo. Navíc teda teplota lítala od 12 do 20 stupňů a to na plavky uplně není no (a nepište mi nic o otužování. Vím, že to teď frčí. Ale přijde mi to už horší jak veganství :D) K tomu severu to vemu už jen hodně v bodech. Respektive napíšu jen tipy, co je za mě dobrý vidět:

Porto Moniz – fajn městečko, naturepools, vlny, nad Porto Moniz jsou i zajímavý levády, který jsme nestihli teda, ale příště je chci dát

Ribeira da Janela – takovej malej Island na Madeiře, skála trčící z moře a kamenitá pláž

Seixal – naturepools z lávy, pláž s černym pískem, krásný městečko, doporučuju vzít drona a vyfotit si to od moře, je pak krásně vidět, jak ta láva tekla z hor do moře

Fanály – 15minut od Porto Moniz, furt do kopce :) Vavřínové lesy, uplně jinej svět a je to 2minuty od parkoviště. Jen bacha na klíšťata, je jich tam fakt hodně

Ponta do Pargo Lighthouse – nejzápadnější místo Madeiry – krásný útesy

Ponta do Sol – krásná vesnička s parádním molem. Trochu mi to přímínalo Cinque terre v Itálii. Na pláži je skvělá restaurace. Doporučuju

Calheta – tuším, že jediná pláž se žlutym pískem na Madeiře :)

A asi bych mohl pokračovat dál, těch míst na Madeiře je spousta. Nejlepší je vzít google mapy a pořádně si to zazoomovat a pak na tebe vyskočí různý vyhlídky. A jak jsem říkal na začátku. Ten ostrov je fakt malej a dá se objet lehce celej dokola (když teda zrovna nejsou povodně). A jakmile u cesty uvidíš takovou tu hnědou ceduli s nápisem Miraduro, tak tam jeď :) Tohle mě právě na tý Madeiře baví nejvíc, to objevování. A z vlastní zkušenosti vím, že když mám seznam míst, který jakože #mustsee, tak celej ten vejlet je pak taková honba za těmahle místama a je to pak na prd.

Jinak co se třeba týče délky pobytu. Tejden je málo a 14 dnů už je tak na hraně. Za mě osobně ideál asi tak deset dnů. Počítej s tím, že takhle přes zimu je tam od 7 stupnů na kopcích, po 20 stupnů když vyleze sluníčko. Východ sluníčka jsme měli kolem osmý ráno a západ kolem 18h. Takže za mě uplně ideál. Ceny aut a hotelů je lepší řešit podle datumů. To asi nemá smysl nějak zmiňovat. Co se týče jídla, tak ceny za hlavní jídlo, ze kterýho se člověk nají, jsou tak od 12euro. My většinou platili kolem 35-50euro podle hladu a žízně. Za dva.

Nooo a návrat pak byl relativně snadnej. Na Madeiře nikdo nic neřeší, u nás na letišti vlastně taky nikdo nic neřeší. Já jsem si teda pro klid duše vyplnil nějakej příjezdovej formulář a hned na letišti jsem si skočil zase na test. Protože jsem byl i lehce nastydlej. Tak abych věděl, jak na tom jsem. Druhej den mi přišel výsledek, že jsem negativní. Takže jsem to dál nijak neřešil. Příznaky žádný nemám, už je to tejden po návratu.

Sumasumárum – to cestování vlastně až tak složitý není a výhodou toho je to, že je teď všude relativně málo turistů. Tak proč toho nevyužít. :) Jestli tě napadaj nějaký další otázky, tak šup s nima do komentářů. No a pokud tě bavily fotky, tak mrkni ke mně do eshopu. Všechny fotky jsou upravený přes poslední presety z balíčku REVO a kdyby tě zajímalo třeba focení, tak tam najdeš videokurz a tak. Děkuju moc za přečtení a návštěvu a cestování zdar!