„Co budeš dělat na Silvestra?“ – Tak tuhle otázku ze srdce nesnášim. Vždycky, když se mě na to někdo zeptá, popadne mě panika, že nemám plán a budu muset něco vymyslet. Letos se to ale vyřešilo v podstatě samo a velmi elegantně.
Max, náš kamarád z Belgie žijící kousek nad Děčínem, nám společně s jeho přítelkyní Sabčou nabídli, jestli nechceme s nima mezi svátky do Španělska. Max tam potřeboval něco zařídit a tak tam měl cestu. A tohle jsou přesně ty nabídky, na které se neříká ne. Nějak se mi tomu do poslední chvíle nechtělo věřit, ale když jsem si to s Marťou pelášil 25.12. směr Dolní Podluží, odkud jsmě měli vyrážet, tak jsem si pomalu začal uvědomovat, že to asi bude pravda a já strávím svátky pěkně v teple, ve Španělsku.
Asi nemá cenu psát, jak to bylo skvělý, protože jsme tam celou dobu měli prostě krásně. V podstatě každej den jsme měli epickej východ Sluníčka a stejně tak i západ. Jediný, čeho jsme měli málo, byl čas. Ten neúprosně ubýval a necelých šest dnů v okolí městečka Calpe bylo prostě málo. Navíc jsme celej pobyt pojali dost objevovatelsky a každej den jsme měli dost nabitej program.
Na jedné straně totiž je neskutečná skála Ifah, která se tyčí nad mořem a je vidět široko daleko z jakékoli vyhlídky. A na druhé straně, na straně pevnivny, jsou zas krásné skalnaté kopce Sierra De Bernia Y Ferrer, kde by se vklidu dalo strávit několik dní prolejzáním a objevováním nádherných míst.
Max, stejně jako já, fotí na Sony. Konkrétně na A7rII, což je super, protože jsme mohli různě mezi sebou měnit objektivy a předhánět se, co kdo vyfotí atd. Vtipný je, že máme oba dva úplně odlišný „oko“ a fotíme uplně jiný věci. Večery jsme pak většinou trávili právě nad úpravou fotek s Coronou v ruce.
S těma pivama jsme to ale moc nepřeháněli, protože jsme každej den vstávali kvůli východu Sluníčka a snažili se si ten pobyt u moře co nejvíc užít. A to se nám povedlo. Tyhle momenty se mi vryly do hlavy a myslím, že tam zůstanou hodně dlouho. A musím říct, že jsem si tuhle oblast opravdu zamiloval.
Nemluvě o tom, že jak měl člověk klid, nikam nespěchal atd. Tak jsem si to focení i náramně užil a vnímal jsem ho. Dokázal jsem se na to daleko víc soustředit, zaměřil jsem se více na technickou stránku fotky a bezvadně jsem se seznámil s novým strojem Sony A7rIII, kterej mi dorazil chvíli před odjezdem.
31.12. jsme s Maxem ještě vyrazili právě na horu Ifah, která je domovem snad tisíce racků. Výšlap to byl fakt poctivej, ale stálo to za to. Pohledy, které nám hora nabídla, byly neskutečné a mě se odtamtud absolutně nechtělo.
Ve Španělsku jsem využil Sluníčka a natočil jsem pro Vás další TIPSZ video právě o tom, jak chytat Sluníčko. Takže koho zajímá, jak dělám tyhle fotky. Tak na to může mrknout ve videu. Není to nic složitý. Na druhou stranu na to člověk musí bejt trochu připravenej. Klidně mi pak pošlete Vaše úlovky nebo je označte na Instagramu jako #chytnislunce. Pravidelně si fotky pod tímhle hashtagem projíždím :)
A to je asi dost kecání z mé strany. Děkuju moc Maxovi a Sabče, že se o nás skvěle starali a doufám, že jsme se s Freecoolinou moc neprudili. A Vám sem servíruju obří galerku z našeho netradičního povánočního týdne ve špáňu :)