Nooo přiznám se, že do tohohle článku se mi vůbec nechtělo. Protože se hrozně děsím toho, že se rozepíšu až moc a bude vás to nudit. Ale pro mě je otázka objektivů hrozně důležitá a proto se tomu chci detailněji pověnovat.
Objektivy jsou pro mě možná důležitější než samotné tělo. Jejich výběr je hrozně důležitej a špatným zvolením ohniska se dá celá scéna totálně zabít. V tomhle článku se primárně budu věnovat výběru objektivů pro systém Sony, ke kterému jsem se tak nějak postupně dopracoval, viz můj první článek o přechodu a druhý o nastavení foťáku. Navíc, právě otázka objektivů, mě u Sony strašila asi nejvíc. Není to totiž nic levného a nabídka je hrozně široká a zároveň vlastně malá. A proto píšu samostatný článek na toto téma. A dost kecání kolem, jdeme na to a pěkně postupně, od nejširšího ohniska :)
ZEISS Batis 18 mm f/2,8 Distagon T* pro Sony E
Moje momentálně nejširší sklo je tenhle Batis od Zeisse, jen pro upřesnění, Batis jsou jediná autofokusová skla, která Zeiss vyrábí pouze pro Sony. Osobně si život bez širokáče už prostě nedokážu představit a v podstatě je to nejpoužívanější druh objektivu, skrz který fotím. Díky širokému ohnisku mi přijde, že lze diváka lépa vtáhnout do děje a hlavně toto široké ohnisko nabízí nevšední pohled na věc. Na Canonu jsem si hrozně oblíbil zoom 16-35/2,8 a trochu jsem se bál, že nic podobného na Sony neseženu. Né, že by se mi Sony FE 16-35/4 nelíbilo, ale f/4 za ty peníze mi nepříjde moc lákavé. Oproti tomu jsem věděl, že i na tom zoomu jsem nejčastěji fotil na krajní ohniska 16mm a 35mm. Tudíž se nabízela varianta pevného skla. A najednou tu byl tenhle Batis. A co vám budu povídat, byla to láska na první zacvaknutí na bajonet. Tohle sklo je dotažené do detailu jak z venčí, tak svojí skladbou. Ohnisko 18mm je dostatečně široké a clona 2,8 je schopná odpíchnout předměty od pozadí, samozřejmě do určité vzdálenosti od foťáku. Já samozřejmě fotím skoro furt na plnou díru, tedy na f/2,8. Z tohohle skla lezou fotky ostré jako břitva a dá se s nimi v kombinaci s rozlišením, které A7rII nabízí neskutečně hrát. Co se týče ostření, tak zde není co vytknout. Sklo je rychlé, přesné a prostě funguje. Objektiv mimo jiné nabízí i LED displej, který vám ukazuje hloubku ostrosti a na jakou vzdálenost máte zaostřeno. Pro mě osobně je to hezká věc, leč v podstatě k ničemu. :) Když fotím, tak čučím do hledáčku a ne na displej objektivu. Ale pro lidi, co rádi ostří ručně, to je určitě fajn featura. Tak či tak je tohle moje sklo č.1 a dávám mu 10/10.
Cenu a technické ptákoviny si lze přečíst ZDE
Ukázka snímků z Batise 18mm
SONY FE 28 mm f/2,0
Poměrně novým přírůstkem do mé výbavy je právě toto sklo. Dlouho jsem váhal, co vzít kolem 30mm ohniska a nakonec to vyhrálo právě tohle sklíčko. Je to poměrná levná záležitost, nové sklo se dá koupit kolem 12tis a na bazaru ho seženete od 8tis. Já osobně ho bral z druhé druky z paladixu. Kde v podstatě nakupuju většinu své výbavy. Tohle má pro mě dvě obrovské výhody. Je malé a disponuje clonou f/2,0. Skvěle se mi vejde třeba do batohu na kolo a díky němu můžu zase tahat foťák na vyjížďky a víc tak fotit akční fotky. I přes svou nízkou cenu nabízí fajn bokeh a odpich od pozadí a je i poměrně rychlé na ostření. Navíc se mi teď i osvědčilo při focení streetu, kdy je tohle ohnisko dostatečně široké pro takové ty „středovky“ (fotky, kdy si fotím něco v ruce) a zároveň s ním lze zachytit i širší scénu s důrazem na detail.
Cenu a technické ptákoviny si lze přečíst ZDE.
Ukázka snímků ze Sony FE 28mm
ZEISS Loxia 35 mm f/2 Biogon T* pro Sony E
Dalším objektivem, který mi prošel rukama je tahle Loxie. Loxia je řada objektivů od Zeisse, které jsou manuální a s poměrně osobitým zpracováním. Tohle sklo jsem měl hrozně rád nasazené na foťáku a jen jsem se koukal na to, jak mu sluší. Zpracování, chod ostřícího kroužku a kroužku pro nastavení clony, je prostě geniální. Skvěle to vystihuje Kai ve své video recenzi, doporučuju mrknout. Skvělá věc na tomhle sklu je ta, že komunikuje s tělem A7 a přenáší do něj veškeré informace. Takže když máte nastavenýho třeba pomocníka při ostření (automatické přizoomování obrazu pro přesné zaostření), tak jakmile začnete točit ostřícím kroužkem, tak se aktivuje stejně jako u AF skel při zapnutém MF. Samozřejmě zaznaménává i exif data. Na plnou díru má krásný bokeh a skvělý odpich od pozadí. Osobně nejsem zrovna mástr v manuálním ostřením, ale když se na to mrknu zpětně, tak jsem měl minimální odpad neostrých fotek. Dokonce se mi pomocí předostření povedlo udělat i pár sportovních fotek. Jediné, co mě mrzí, že na tohle sklo momentálně nemám finance, jinak bych ho už dávno měl v batohu a chodil se na něj koukat, jak mu to sluší … A krom toho se samozřejmě na ohnisko 35mm dá fotit v podstatě cokoli, od portrétů, po street fotky, krajinky, sport, momenty … Je to asi takové nejvíc univerzální ohnisko a spousta fotografů fotí primárně na něj.
Cenu a technické ptákoviny si lze přečíst ZDE.
Ukázka snímků z Loxie 35mm
SONY FE 55 mm f/1.8 ZA Sonnar T
Ha a teď tenhle čaroděj. Bez mučení přiznávám, že jsem ohnisko 50mm neměl nikdy rád. Dost možná to bylo způsobené tím, že ani na Nikonu, tak ani na Canonu mi nikdy neostřilo přesně. Až teprve na Olympusu mě docela začalo bavit s jejich Zuikem 25mm(ekv.50mm). Na Sony mi tenhle objektiv půjčil kamarád Jirka na focení pro FOX a hned po prvním cvaku jsem věděl, že ho prostě potřebuju. Tohle sklo je od Sony, ale na výrobu dohlíželi v Zeissu, proto má jejich logo na boku těla. Disponuje sice „jen“ f/1,8, ale co z něj leze pro mě neustále překvapující. Nevím jak se jim to povedlo, ale na tomhle sklu je nejvíce patrný „3D“ efekt, o kterém jsem už jednou psal. Jasně, někdo tomu říká malá hloubka ostrosti, ale v Sony tu hloubku ještě doladili a je prostě taková … no prostě 3D. Při správné vzdálenosti foceného objektu od pozadí a foťáku docílíte takového odpichu, že vás to posadí na frdel. Jediné, čeho jsem si všiml, že má občas tendenci aberovat v protisvětle, což se mu dá odpustit a lehce opravit v LR. Nahradí vám to svou pidi velikostí a skvělou kompaktností. Navíc dost svižně ostří, takže se dá bez problému použít i na sport. Rozhodně ale doporučuju, až s ním budete fotit, postavit si nějakou slečnou dva až tři metry od nějaké zajímavé zdi a vyfotit si portrét. A když se vám povede dostat ještě něco mezi vás a její obličej (listy, trávu…), tak vám garantuju, že si tohle sklo zamilujete stejně jako já :)
Cenu a technické ptákoviny si lze přečíst ZDE.
Ukázka snímků ze Sony 55mm
ZEISS Batis 85 mm f/1,8 Sonnar T* pro Sony E
Když jsem přecházel z Canonu na Sony, tak jsem obrečel prodej Canonu 70-200L f/2,8 IS USM. Bylo to moje vysněný sklo, který jsem měl fakt rád. A hlavně bylo bílý a velký a připadal jsem si pak jako vostrej fotograf. Sony naštěstí nabízí taky bílé teleobjektivy, bohužel ale f/2,8 je za 85tis a bazarový se mi moc nevyskytujou. Tudíž jsem musel hledat alternativu. Kouknul jsem na chytrá čísla v LR a zjišťoval jsem, na jaká ohniska jsem fotil nejvíc a zjistil jsem, že to bylo buď 70mm a nebo 200mm kvůli co nejmenší DOF. A tak jsem si řekl, že by asi nebylo od věci z toho udělat nějakej průměr. No a oko mi padlo na tohohle Batise. Na první pohled nenápadné sklíčko, takovej trošičku tlouštík. Ale jen na oko, v reálu vlastně vůbec těžké není. Vůči 85mm jsem byl ale furt trochu skeptickej, Canon 85/1,2 mě trochu zklamal a tak jsem ani Batisovi nedával moc šance. Ovšem po prvním výletu, na který jsem ho vzal, jsem měl jasno. Řeknu to jednoduše, příjemné ohnisko, které vás dostane na komfortní vzdálenost od objektu (v případě portrétů), má skutečnou malou DOF(tím jsem nahradil 200mm), je rychlé, relativné skladné, ale hlavně! Hlavně absolutně eliminuje vady typu aberace a obraz z něj je krásně ostrý. Samozřejmě se s ním dají nacvakat i fajn krajinky. Ještě musím zmínit, že Sony nedávno vyšlo 85/1,8, která je o něco dostupnější. Musím si ho někdy půjčit a udělat porovnání. Ale znáte to … není na něm to modré logo Zeiss, takže …. ;)
Cenu a technické ptákoviny si lze přečíst ZDE.
Ukázka snímků ze Sony 85mm
ZEISS Batis 135 mm f/2,8 Apo Sonnar T* pro Sony E
Na malou chvíli se u mě ohřálo i tohle sklo. Ohnisko 135mm mohlo právě také alternativou k mé milované 70-200. A tak jsem si ho chtěl zkusit. Stihl jsem na něj udělat pár fotek Marti a pár na svatbě, tudiž nebyl moc prostor na pořádnej test. Tohle sklo už je docela macek a je dobře, že se v Zeissu zastavili u clony f/2,8 a nešli třeba na f/2,0, protože by pak velikost ještě víc vzrostla a trochu by to pak zabíjelo kompaktnost áčkovýho systému. Navíc díky kvalitě obrazu, který z Zeiss objektivů leze, je f/2,8 dostačující. Tenhle Batis ostří skvěle, krásně kreslí a rozhodně vás nezklame. Rád bych ho jednou měl v batohu, ale prozatím se musím spokojit jen s 85mm :)
Cenu a technické ptákoviny si lze přečíst ZDE.
Ukázka snímků ze Sony 135mm
No když na to tak koukám, jak jsem to sepsal, tak mi z toho vyplývá pár faktů. Po zoomové éře, kterou jsem měl s Canonem, jsem se vrátil zpátky k pevným sklům. Je to sice trochu otravnější, když musíte častěji měnit objektivy, na druhou stranu máte odměnu v podobně ostřejších výstupů, lepší hloubky ostrosti, většinou hezčího bokehu a hlavně menších rozměrů. Měl jsem tu možnost si zkusit zoomy od Sony 24-70/2,8 a Sony 70-200/2,8. Opticky a technicky to byla skvělá skla, bohužel mi ale přišly na to tělo prostě velký. A vlastně jsem na ně neměl ani peníze no. Proto jsem nakonec šáhl víceméně po bazarové variantě a nakoupil si 18-28-55-85. I když jsem původně chtěl 16-36/4 a 70-200/2,8 od Sony. A jsem vlastně rád, že to takhle dopadlo. Do budoucna bych rád zkusil něco kolem 12mm, rád bych dokoupil Loxii 35mm a zkusil vymyslet něco delšího. Ale nejdřív si to na sebe musí vydělat :) A co vy, jaké jsou vaše nejoblíbenější objektivy?
Jo a děkuju za vaše komentáře u předešlých článků. Moc mě to potěšilo a na motivovalo mě to zas trochu víc psát. Už mám v hlavě pár dalších článků, tak se k nim snad brzo dostanu :)
Doplnění: Jen poznamenávám, že zmíněná ohniska jsou používána na full frame čipu, pokud máte třeba zrcadlovku s APS-C čipem, tak je potřeba počítat s crop faktorem. Tudíž například zmíněná 35mm u vás bude cca 53mm. Je potřeba na to myslet :)