Kde začít ty jo. Už pátym rokem fotim na Sony, sem tam si vyzkouším něco jinýho a přiznávám, že už dva tři roky pokukuju po „kvéčku“ od Leicy. Kdo neví, tak je to fullframe s pevnym sklem 28mm začínajícím na f/1.7. Objektiv je tam na pevno a je to prostě Leica. Takže hodně minimalistickej design, neuvěřitelný optický vlastnosti atd. To tu ale rozebírat nechci.
Filozofie relativně kompaktního FF foťáku s jedním objektivem se mi strašně líbí. Člověk si zvykne na to ohnisko, foťák bere furt s sebou a nepřemejšlí nad tím, jakej objektiv vzít do batohu a co tam zrovna nasadit. Prostě fotíš s tím, co tam máš a hotovo. Ohnisko 28mm je poměrně univerzální a při troše šikovnosti tím zvládneš nafotit vše.
První pocit, když to vemeš do ruky je prostě wau. Je to „kus železa“. Ergonomie sice uplně na prd – chybí jakejkoliv grip, ale přesto máš radost se toho foťáku dotýkat. Zní to uchylně, ale je to tak. To focení je prostě takový jiný. Nevím jestli to je tím, že je to Leica a člověk z toho má pocit, že drží v ruce něco extra. A i kdyby to bylo tímhle, tak i to se počítá ne?
Na druhou stranu jsem si nějak nemohl zvyknout na ovládání. Třeba kolečko na korekci expozicieje fakt nešťastně umístěný. Kontinuální ostření je celkem bída a celou dobu jsem jel jen na Single AF. Obráceně ale rawy mají hrozně informací a dobře se s nimi pracuje. A je tu dost prostoru na ořez díky vysokýmu rozlišení. O ostrosti mluvit nemusim, to je prostě 10/10 a to sklo je neuvěřitelný. Odpich při f/1,7 i na těch 28mm je skvělej. Hlavně když třeba ostříš na něco do metru od tebe.
Co se týče barev atd., tak to je dost subjektivní. Pokud bychom porovnávali jpg, tak je tam vidět prostě takovej ten Leica podpis. I když jsem to čekal asi víc. Pokud se ale bavíme o rawech, tak tam je to spíš o tom, jak to kdo upraví. A když bych dal vedle sebe fotky ze Sony a z Leicy, upravil je, tak nepoznáte co pochází z čeho. Tak či tak se z těch rawů dá vytáhnout strašně moc a hodně mi to připomíná čip, co měla A7RII. Ten jsem co se týče sytosti a kontrastu měl snad nejradši.
Za tu chvilku, co jsem jí měl půjčenou, jsem si na ní zkusil vyfotit asi tak nějak vše – streetovky v Londýně, pár fotek na svatbě, vzal jsem jí na výlet do Saskýho švýcarska, kde jsem zkusil pár krajinek, nějaký momentky. Taky jsem si dal selfíčka u zrcadla … A zjistil jsem, že mě na to prostě baví cvakat všechno možný. Ale ono to je možná takovej ten syndrom: mám v ruce novej foťák, tak fotím všechno. Nejvíc se mi z toho asi líbí fotky lidí. Tím, že na ně nemíříte velkym objektivem nasazenym na velkym foťáku, tak jsou takový přirozenější. Vlastně někdy ani neví, že je fotíte. Jo teď jsem si ještě vzpomněl – není tu výklopnej displej. A ten mi fakt chyběl ty jo. Jinak to ale bylo fajn a bavilo mě to…
Furt je to foťák za cca 130k a já si po těch pár týdnech focení s ním tu cenu sám před sebou prostě neobhájil. Kdybych nefotil zakázky a fotil jen sám pro sebe, tak by mi to asi jako jeden foťák stačilo. Ale kupovat si to jako doplněk k hlavní výbavě je pro mě zatím asi overkill. Nicméně jednou … jednou by se mi nějakej takovejhle FF líbil. Trochu doufám, že třeba příští rok vyjde nová Q3 a nebo by se mohlo Sony pochlapit a udělat nějakýho nástupce RX1 … No uvidíme.
Jo a díky moc Michalovi za půjčení, jsem rád, že jsem si na to mohl udělat vlastní názor a zbavit se toho pocitu: tohle musím prostě mít. Na pocit: jednou by se mi to líbilo.
Dobry, docetl jsem. Hodnotny
Krlq