Můj první instameet

Ještě než začnu o fotovýletu, respektive Instameetu, tak se vám musím k něčemu přiznat. A možná, že už jsem to někde i psal, to už si moc nepamatuju. Ale nejsem typ člověka, co by měl rád hodně lidí kolem sebe. Ideální skupinka je pro mě Já a možná jeden člověk navíc. Kort když se jedná o nějaký výlety atd. Ale je prej důležitý vylejzat z komfortní zony a tak jsem společně s Marťou vymyslel instameet.

Už od začátku mi nějak nesedí ten název, ale kdybych v dnešní době napsal na Instagram nebo Facebook: Pojďme vymyslet společnej fotovýlet. Tak na to zareaguje daleko míň lidí. A tak jsem udělal událost na FB, sdílel pár instastories atd. a hele, najednou z toho byla akce na nedělní odpoledne pro cca 15lidí, kteří si chtěli zafotit na Šumavě. Tak proč ne, že jo. Chvíli jsme ladili, kam vlastně vyrazit a finální volba padla nakonec na Hrad Kašperk a rozhlednu Na Sedle. Vše po konzultaci s dobrovolnickým, neziskovým sdružením, Fotíme Šumavu. :) Ještě poladit fotovýbavu a může se jet …

S Marťou plánujeme prodlouženej víkend na Slovinsku se spaním v autě, objížděním Triglavu atd. A tak jsme chtěli testnout, jak to zvládnem. Proto jsme vyrazili na Šumavu už v sobotu večer. Cíl byl Chalupská slať. Tam jsme přijeli po 22:00. Jel jsem asi moc rallyejácky a Martě z toho nebylo dobře (první zátěžovej test selhal :D). Tak jsem se šel podívat na noční slať sám. Cestou tam to bylo v poho, to ještě bylo docela světlo. Ale zpátky? Vysvětlí mi někdo, proč v takovejch těch strašidelnějších situací člověku vybavěj dycky všechny ty horory? No nic … jednu fotku jsem si přines a gatě zůstaly naštěstí čistý.

Přespání proběhlo v klidu, Passat zafungoval jak čtyřhvězdičkovej hotel a po probuzení budíkem v pět ráno, jsme poměrně čiperně vyskákali ven a vyběhli fotit východ sluníčka na slati. Naštěstí se ráno objevily i příjemný, ne moc hustý, mlhy. A já se fakt těšil, až se sluníčko vyklube. No jenže ono se nějak neklubalo. Sice byla obloha poměrně hezky zbarvená, ale sluníčko furt nikde. Myslel jsem, že se nedostalo přes mlhu a tak jsme šli pomalu zpátky.

Na konci stezky se najednou ale jakoby rozsvítilo a nám bylo jasný, že musíme zpátky k jezírku. Nasadili jsme tempo Jůsejna Bolta a dorazili jsme tam přesně včas :) A to co jsem tam viděl bylo prostě nepopsatelný. Naštěstí to ale bylo vyfotitelný. Navíc mám teď zase půjčený Loxie od kluků z Zeisse, konkrétně tedy Loxia 2,8/21 a 2/35 a tak jsem se těšil, co z toho vyleze. No a dopadlo to naprosto famózně. Sluníčko se krásně schovalo za známou břízku uprostřed Slatě a já měl možnost cvaknout něco, co jsem odtamtud ještě neviděl. A radostí jsem skákal skoro do toho jezírka. Protože už v tu chvíli jsem věděl, že se mi povedlo ulovit asi jednu z nej fotek vůbec. Při tom zápalu focení jsem uplně zapomněl na to, že fotím na manuální Loxii a vlastně mi to došlo až když jsem si ty fotky prohlížel. Všechno si tak nějak skvěle sedlo, fungovalo a já ostřil, clonil a v totálním tranzu fotil něco, co už přes hledáček bylo prostě boží. 

Cestou zpátky k autu jsme ještě cvakli pár fotek na stezce, kde bylo krásné světlo. Nejdřív se mi povedlo vyfotit fotku připomínající legendární českej film Cesta do pravěku.

A pak jsem si dal ještě pár fotek s Marťulí na 35mm Loxii a 85mm Batise. No a úsměvem na tváři jsme se mohli vrátit k autu a vyrazit směr Horská Kvilda, kde jsme si chtěli dát snídani a vymyslet, co s načatou nedělí. Cestou jsem si ještě odběhl do lesa cvaknout mlhu, abych ukojil svůj absťák po podzimních mlhách v lese  a během cca půl hodinky jsme byli na Kvildě a dělali si snídani.

Je tam skvělá cesta a krásný výhled. Marťa v klídku udělala boží jídlo a já netrpělivě upravoval fotku z rána. Protože mě zajímalo, jak to vyšlo. A pak jsem samozřejmě furt hulákal na Marťu, aby přestala vařit a šla mi pozovat na cestu, protože jsem zjistil, že ta Loxia 21mm krásně hvězdičkuje. Dokonce tak, že kolem sluníčka na obloze nemáte žádný bílý, přepálený fleky. Prostě namíříte foťák proti světlu a fotíte. A vyleze z toho to, co vidíte nad tímhle odstavcem. Byl jsem z toho tak hotovej, že jsem psal do Zeisse Alešovi, jak je to možný a bylo mi řečeno, že je to tajná zeissovská magie. A prej možná za to trochu může i deset lamel, ze kterých je složená clona :)) Tak či tak ta hvězdička je prostě boží.

Po snídani jsme vyrazili kolem Srní na Rokytku, kde jsme nechali auto a šli se ještě projít na Tříjezerní slať. Procházka je to hezká, ale nejsem si uplně jistej, jestli to stojí za to. Asi by bylo lepší dojít až na Modravské slatě, ale to zas bylo strašně daleko a nás tak trochu tlačil čas kvůli instameetu.

A teď už se dostávám na instameet. První sraz jsme měli v 15:30 pod Rozhlednou na Sedle. Byli jsme tam poměrně s předstihem a já měl aspoň čas připravit všechny věci na focení. Po třetí se ale začli sjíždět lidi a na půl 4 tam všichni vzorně dorazili. A kdo že přijel? No přeci: Martin, Anča, Lucka, Terka, Tomáš, Míša, Radek, Lucka, Ondra, Lenka, Ondra a Michal. Některé tváře jsem znal, některé přezdívky jsem znal, ale konečně jsem si to vše mohl spojit a ověřit si, že ty lidi fakt existujou :) Po lehký seznamovačce jsme vyrazili směr rozhledna. Kecali jsme hodně cestou tam, pak taky tam a pak taky cestou zpátky. Vlastně jsme asi kecali víc než fotili. Ale přišlo mi, že to nikomu nějak nevadilo. S Marťou jsme vzali nějaký věci na otestování. Já objektivy od Sony, EXO lens a Marťa věci na Olympus. Probírali jsme Instagram, foto techniku a všechno možný.

Po rozhledně jsme vyrazili na parkáč u Kašperku. Dali nějakou baštu a šli na západ sluníčka. Ten se bohužel tak nějak nekonal a schoval se za mraky. Ale ještě než se sluníčko uplně schovalo, tak se nám naštěstí podařilo něco málo pocvakat. No a pak už se to začalo pomalu rozutíkávat a my po osmé hodině vyrazili směr auta a každej svou cestou. Nedovedu říct, že jestli instameet splnil očekávání účastníků. To je spíš na nich. Ale za mně osobně to bylo super. Rád jsem poznal nové tváře, dozvěděl jsem se pár nových věcí a vlastně si skvěle užil už tak velmi dobře začatou neděli. Čímž se dostávám k tomu, že by to asi teda chtělo vymyslet Instameet #2 :) My s Marťou s ním počítáme a jakmile si potvrdíme datum, tak vám dáme vědět. Předběžně ale počítejte s koncem prázdnim a lokalita bude Českosaské Švýcarsko! Navíc jsme se rozhodli založit nový profil Výlet za fotkou na IG i na FB, kam budeme dávat fotky z našich, vašich a společných výletů. Stačí jen tagovat #vyletzafotkou a my se pokusíme většinu fotek nasdílet :)

A pro lepší představu, jak jsme se měli, tu mám video od Martina. Díky moc!